Háčkování od Anny
Maminka, která proměnila háčkování v cestu za emocemi
Ze zvědavého pokusu uháčkovat kostým pro svou dceru se stala vášeň, která Aničce otevřela novou cestu. Dnes tvoří originální postavičky plné emocí a vydává dětskou knihu, která učí děti i rodiče lépe poznávat své pocity. Seznamte se s Aničkou.
Koníček, který se postupně proměnil v její životní cestu.Nejvíce ji baví tvořit originální postavičky a zvířátka, do kterých vkládá kousek sebe i radosti.
KDYŽ HÁČKOVÁNÍ PŘEKVAPÍ
I přes svou pečlivost se někdy setká s úsměvnými situacemi. „Občas mám jeden rukáv kratší než druhý, nebo přišiju nožičky místo ručiček. Jednou vzniklo zvířátko, které mělo každou končetinu jinak velkou,“ směje se Anna.
Miluje i tvorbu interaktivních hraček například krmících zvířátek, která mají v tělíčku tunýlek na „dobroty“.
Děti ale často vymýšlejí vlastní způsoby, jak je nakrmit a to ji vždycky pobaví.
EMOCE, KTERÉ DOSTALY TVAR I PŘÍBĚH
Zlom nastal, když její děti povyrostly a dcera začala chodit do školky. Anna se rozhodla pro jejich třídu vytvořit Emoční postavičky, které by dětem pomáhaly lépe chápat, co cítí. Sama přitom zjistila, že i jí chybí schopnost některé pocity pojmenovat, a tak k postavičkám začala psát krátké příběhy. Nejprve jen pro sebe, později k návodům přidávala i pohádky.
Trvalo jí téměř rok, než se odhodlala vydat návody na Emoce. V té době za sebou měla těžší období po nevydařeném projektu, ale právě tehdy přišel okamžik, kdy si řekla: „Teď je ten správný čas.“ Z původně osobního tvoření se zrodila i myšlenka knihy. Nejprve určené jen pro její děti, nakonec však i pro širší publikum.
Anna dnes vydává dětskou knihu, která jejím postavičkám dává nový život.
Aniny postavičky nejsou jen hračkami, ale stávají se hrdiny příběhů, které mohou rodiče s dětmi společně číst a objevovat tak svět emocí. Kniha má dvě části, v první se děti seznámí s jednotlivými emocemi, v druhé je prožívají v každodenních situacích spolu s malými hrdiny. Součástí je i „deník plný pocitů“ s nálepkami, díky kterému se děti samy zapojují a lépe poznávají své emoce.
„Moc bych si přála, aby byla kniha hlavně společným zážitkem chvílí, kdy se rodiče s dětmi zastaví, otevřou příběh a vydají se spolu objevovat svět emocí,“ říká Anna.
SNY DO BUDOUCNA
Do budoucna by si přála, aby její emoční postavičky našly cestu i do školek a škol, kde by dětem pomáhaly hravou formou poznávat své pocity. A také aby mohla tvořit nejen pro děti, ale i s nimi a její příběhy tak rostly společně s dětskou fantazií.
„Nic není nemožné, je jen na nás, kolik času a energie věnujeme do toho, co chceme dělat.“